6. května 2008 v 17:06 | Chuck
|
...to přísloví zná určitě každý...
...ale jen málo kdo ví, jak je to v 'praxi'.
Tohle téma Vás možná
ode mě už nebaví, nudí. Ale já si nedám pokoj. Pořád mi to vrtá hlavou...

Jaký mám problém? Velký. Zjistila jsem, že jsem totálně bez citů. Nevím totiž, co je to
opravdové kamarádství.

Klábosení o přestávce? Dělání 'bordelu' v hodinách? Pomlouvání?
Ne. Možná jsem moc náročná...

Ale myslím, že opravdovou kamarádku jsem
měla. Té jsem se svěřovala, s ní jsem chodila ven, s ní jsem se cítila dobře.
Ale teď ji nemám.

Mám takové kamarádky, s kterými si užiju mnoho legrace, ale ... Nevím. Každá z kamarádek se věnuje
ještě nějaké, no prostě znáte to. De facto mám
jednu kamarádku, která je
spíš jen se mnou, ale ta věčně nemá čas... Pf.

A o co jde? Připadám si strašně osamnělá. Možná dělám z komára velblouda... Ale já vážně...
...NEVÍM...
nvm netuším :D:D
a k tomu článku... Opravdové kamarádství je strašně cenná věc... Nejsi sama, kdo to tak vnímá. Já osobně mám přátel pár, že bych je spočítala na jedné ruce, kamarádů tak že bych je spočítala na obou rukách a známých mrtě moc... Ale jak říkám, pravé přátelství je vzácná věc;)
Jeden opravdový přítel je dražší než sto příbuzných, než milion falešných kámošů...
Tak to je a tak to funguje;)